Autoři: PhDr. Ivana Rapavá, PhD., Mgr. Jana Švarcová, Mgr. Jan Vajskebr, Mgr. Tomáš Gol
V blízkosti německého města Výmaru ležícího ve spolkové zemi Durynsko byl v roce 1937 zřízen koncentrační tábor Buchenwald. Přestože byl svým charakterem Inspekcí koncentračních táborů řazen mezi tábory střední intenzity perzekuce, podmínky věznění a zacházení s vězni byly velmi kruté. Na četných případech úmrtí se výrazným způsobem podepsalo také nasazování vězňů na fyzicky namáhavou práci, a to jak v KT Buchenwald, tak v jeho pobočkách.
Ačkoliv byl koncentrační tábor primárně určen pro politické odpůrce nacistického režimu, byli zde současně vězněni i tzv. asociálové, Romové/Sinti, Svědci Jehovovi, homosexuálové a přirozeně velký počet Židů.
Buchenwaldem a jeho pobočkami prošlo celkově na 280 tisíc lidí různých národností. Na 56 tisíc z nich zde také zemřelo na následky mučení, lékařských experimentů a vyčerpáním. Navíc zde bylo popraveno speciálním zařízením 8 tisíc sovětských zajatců.
První čeští vězni z území Protektorátu Čechy a Morava se v tomto táboře ocitli již v průběhu roku 1939, kdy jejich počet vzrostl v důsledku hromadných zatýkacích akcí. Speciální skupinou byli tzv. rukojmí, resp. zvláštní či čestní vězni (Sonder-/Ehrenhäftlinge), kterými byli příslušníci prvorepublikové elity zatčení bezprostředně po vypuknutí druhé světové války. Do konce června 1943 bylo do Buchenwaldu transportováno celkem 1747 Čechů, z nichž 138 zde zemřelo, 500 bylo propuštěno a další přeloženi do jiných věznic či koncentračních táborů. Další velké vlny nově příchozích českých vězňů proběhly v letech 1943 a 1944. Do září 1944 vystoupal jejich počet na nejvyšší hodnotu, kterou lze doložit z primárních zdrojů, totiž 4443 vězňů a k tomu 168 zvláštních vězňů. Dle dostupných údajů prošlo Buchenwaldem a jeho pobočkami na 7800 českých vězňů a na 800 z nich zde také zahynulo. Pro jiné se stal Buchenwald pouze přestupní stanicí do dalších věznic, káznic a koncentračních táborů, pro další pak místem vytouženého osvobození v dubnu 1945 americkou armádou.
Většina českých vězňů, jak dokládají prameny, byla zatčena z politických důvodů, část jich však byla označena jako asociálové (Asozial), nepracující (Arbeitsscheu) či recidivisté (Berufsverbrecher).
Cílem předkládané databáze je on-line zpřístupnění seznamu vězňů české národnosti, resp. protektorátní státní příslušnosti. Základem pro shromážděná data se staly originální vězeňské karty pocházející z koncentračního tábora Buchenwald, které jsou dnes uloženy v Národním archivu v Praze. S největší pravděpodobností se jedná o vězně, kteří zde byli na konci války osvobozeni. Jejich počet dosahuje výše asi 3700 osob. Jejich výčet ovšem nemusí být kompletní. S největší pravděpodobností chybí karty rukojmích (např. vězeňská karta novináře Ferdinanda Peroutky nebo bývalého pražského primátora Petra Zenkla, oba osvobozeni v KT Buchenwald). Do budoucna proto poslouží k dalšímu doplnění a případné komparaci ještě další dílčí zdroje a prameny jako na příklad údaje a databáze „Věznice gestapa v Malé pevnosti Terezín 1940-1945,“ nebo Osobní záznamy vězňů KT Buchenwald uložené ve fondu Okupační vězeňské spisy v Národním archivu v Praze.
Úskalí, která se mohou při práci s databází vyskytnout
Vzhledem k současnému zpracování pouze jednoho druhu archivního pramene není databáze českých vězňů v KT Buchenwald zcela kompletní. Na jejím rozšíření se stále pracuje.
jméno a příjmení: v pramenech se objevuje značná variabilita jmen, mnohdy bez použití diakritiky, která nám dnes ztěžuje vlastní identifikaci osob. Proto při vyhledávání konkrétního jména postačí badatelům zadat jen kořen slova.
- místo narození a bydliště je ponecháno v původní, nezměněné, zpravidla německé, podobě
- kategorie vězňů, pokud je uvedena, zahrnuje ty, kteří se dopustili protinacistického jednání či smýšlení, nebo byli zařazeni mezi tzv. Asozial, Arbeitsscheu, Berufsverbrecher
- „předal“ označuje místa služeben, kde byl dotyčný zadržen
- další věznění, resp. datum transportu označuje ta místa nacistické perzekuce, kde a kdy byl dotyčný následně uvězněn
- důvod ukončení věznění: zpravidla uveden není, neboť dle dosavadních výzkumů se jedná o vězně osvobozené na konci války americkou armádou (11. 4. 1945)
- datum ukončení věznění: zpravidla uvedeno není, neboť se předpokládá, že se jedná o vězně osvobozené americkou armádou
- poznámka: slouží k doplnění informací k dané osobě