Krematorium koncentračního tábora v Litoměřicích

Prohlídky jsou možné pouze na základě předchozího písemného objednání: manager@pamatnik-terezin.cz, v doprovodu průvodce Památníku Terezín.

Výstavba nacistických podzemních továren

V posledních válečných letech, kdy byl německý průmysl stále více ohrožován leteckými útoky spojenců, rozhodli nacisté o decentralizaci a přemístění části zbrojní výroby do podzemní. U Litoměřic měl být pro válečnou výrobu využit vápencový důl pod planinou Bídnice.

Na jaře 1944 se začaly budovat podzemní továrny pro koncerny Auto-Union a Osram. Projekt dostal krycí označení Richard I (továrna Elsabe) a Richard II (továrna Kalkspat). Výrobu se podařilo zahájit jen v továrně Elsabe. Jednalo se o výrobu součástek k motoru HL 230 Maybach, který byl během 2. světové války používán v německých těžkých tancích (Panther, Tiger a j.).

Koncentrační tábor

Nedaleko od budovaných továren zřídili nacisté koncentrační tábor, který byl pobočkou kmenového tábora ve Flossenbürgu. Táborem, označovaným jako SS-Kommando B 5, prošlo v letech 1944-1945 na 18 400 vězňů. Jednalo se především o občany Polska, Sovětského svazu, Jugoslávie, Československa, Francie, Belgie, Itálie, Německa, Maďarska, Nizozemska a Řecka. Početnou skupinu vězňů tvořilo na čtyři tisíce Židů z různých  evropských států. Za pouhý rok zemřel každý čtvrtý vězeň v důsledku otrocké práce a krutých životních podmínek. Také v Litoměřicích byl uskutečňován program likvidace vězňů prací nazvaný „Vernichtung durch Arbeit“ (ničení prací).

Táborové krematorium

V bývalé cihelně se nacházelo táborové krematorium, které bylo vybudováno v letech 1944-1945 německou firmou Architekt Neumann. V objektu o rozměrech 20 x 8 metrů byly instalovány dvě pece, v nichž mohlo být najednou spalováno šest těl. Zprovozněno bylo počátkem dubna 1945 a celkem v něm bylo zpopelněno na čtyři sta obětí litoměřického tábora a také 52 osob zastřelených 2. května 1945 při poslední popravě v policejní věznici v Terezíně. Pece krematoria se vytápěly koksem, který byl přivážen ve vagonech po vlečce vedoucí ke staveništi podzemních továren. Jako topič byl do krematoria přidělen z příkazu pracovního úřadu civilní zaměstnanec. Obsluhu dále tvořilo šest vězňů.