Projekt „Za pomníčky“
Cíle projektu
Cílem projektu „Za pomníčky“ je zdokumentování současného stavu míst bývalých nacistických táborů a masových hrobů na území dnešní České republiky a zmapování skutečnosti, zda jsou na těchto místech instalovány pomníčky/pamětní desky, které připomínají jejich existenci. Zjištěné informace o současném stavu míst bývalých nacistických táborů či hromadných hrobů jsou zveřejňovány na zvláštních webových stránkách tohoto projektu. Projekt by měl rozšiřovat povědomí a vědomí společnosti (a hlavně mládeže) o těchto tragických místech a dějích, které se na nich odehrávaly. Na druhé straně by zjištěné skutečnosti měly sloužit odborné veřejnosti zabývající se sledovaným tématem, vzpomínkovou kulturou a místy historické paměti. Projekt by měl iniciovat veřejnou diskuzi o možném instalování pomníčků/pamětních desek v místech, kde se zatím žádné nenacházejí. Úkolem projektu je také upozornit na méně známá místa utrpení obětí nacismu, zvýšit informovanost veřejnosti v oblasti tématu nebezpečí nacistické ideologie i totalitních režimů vůbec a v neposlední řadě též prohloubit historické povědomí a vědomí obyvatel sledovaných lokalit v oblasti regionálních dějin.
Finanční podpora projektu
Projekt byl v roce 2011 financován z příspěvku uděleného Nadačním fondem obětem holokaustu a z vlastních zdrojů Památníku Terezín.
Webové stránky projektu
Na webovou prezentaci projektu přejdete kliknutím na: zapomnicky.pamatnik-terezin.cz
Projekt „Školákem v Protektorátu Čechy a Morava“
Projekt Památníku Terezín „Školákem v Protektorátu“ vychází z myšlenky přiblížit nejmladším generacím realitu nacistického totalitního režimu na příkladu, který je jim nejbližší – na školním prostředí. Záměrem projektu je ukázat dnešní školní mládeži, jakým způsobem byli nacistickým režimem postihováni stejně staří žáci a studenti v období existence Protektorátu Čechy a Morava a jak by mohli být postiženi také oni samotní, kdyby žili v tomto totalitním režimu. Kromě pokusu o představení obecné situace v protektorátním školství pracuje projekt také s konkrétními projevy krajní represe vůči české školní mládeži, v níž určitou roli sehrála i věznice gestapa v terezínské Malé pevnosti. V této souvislosti je nejznámějším případ 84 žáků dvou středních škol města Roudnice nad Labem v období tzv. heydrichiády, kteří byli za údajnou přípravu vraždy ředitele roudnické německé obecné školy, výroky proti nacistické Třetí říši a schvalování atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha uvězněni ve zmiňované věznici a někteří z nich následně posláni do koncentračních táborů.
Projekt se skládá z následujících částí:
- Speciálního programu vzdělávacího oddělení Památníku Terezín s akcentem na perzekuci školní mládeže ve věznici gestapa v Malé pevnosti.
a) Práce s pracovními listy k samostatné práci školní mládeže v expozici Muzea v Malé pevnosti. Obsah listů je zaměřen na historii terezínské policejní věznice gestapa a složitosti každodenního života v tomto zařízení. Žáci se jejich prostřednictvím blíže seznámují s prostředím, do něhož byli v době protektorátu nedobrovolně uvrženi i chlapci a děvčata, kteří tehdy byli stejně staří jako oni. Soubor pracovních listů ovšem není zaměřen pouze na seznámení se smutnou historií Malé pevnosti, ale také na porušování lidských práv a humanitních principů ze strany totalitních režimů.
b) Workshop na téma „Případ roudnických studentů na pozadí proměn ve školství za protektorátu“. Studenti a žáci, kteří přijíždí do Památníku Terezín na vícedenní pobytové semináře, mohou absolvovat tento workshop v rámci programu.
- Vzdělávací webová stránka, která je rozdělena na dvě základní části. První je určena zejména učitelům, kteří v ní objeví množství podpůrného materiálu v případě, že se rozhodnou vyučovat o protektorátním totalitním režimu na příkladu školství. Naleznou zde také metodické modely (modelové hodiny), k nimž je přiložen bohatý didaktický materiál (výpovědi pamětníků v psané i filmové podobě, fotografie, dobové dokumenty, pracovní listy apod.). Druhá část webové stránky je určena zejména školní mládeži, ovšem jejím uživatelem může být prakticky kdokoliv. Podle jednoduchého rozdělovníku se v ní každý současný školák může s přihlédnutím ke svému věku a typu navštěvované školy dostat do sekce, jež je věnována škole, do které by chodil v době protektorátu. Texty, které jsou psány s přihlédnutím k věku uživatelů, jsou doplněny didakticky zpracovaným obrazovým materiálem i dobovými zvukovými nahrávkami. Tento materiál pochází nejen ze sbírek Památníku Terezín, ale také dalších 18 institucí, neboť tvorbě webu předcházel několikaletý výzkum a navázání spolupráce s mnoha archivy a muzei v České republice a zahraničí.
Projekt je zpracován pracovníky vzdělávacího a historického oddělení Památníku Terezín ve spolupráci s externími odborníky z řad historiků i pedagogů a byl finančně podpořen mezinárodní organizací International Coalition of Sites of Conscience.
Na webovou prezentaci projektu přejdete kliknutím na: skolakemvprotektoratu.pamatnik-terezin.cz
Projekt „Ghetto Terezín, holokaust a dnešek“
V roce 2007 navázal Památník Terezín bližší spolupráci s USC Shoah Foundation Institute for Visual History and Education se sídlem v Los Angeles. Jejím konkrétním výrazem se pak stalo využití potenciálu videonahrávek vzpomínek pamětníků z archivu Institutu v práci vzdělávacího oddělení Památníku Terezín. Nicméně vedle tohoto vznikla také idea vytvořit na základě zmiňovaných filmových svědectví vzdělávací materiály, které by nebyly využívány pouze Památníkem, ale byly by primárně dány k dispozici učitelům základních a středních škol v České republice stejně tak, jak se o to Institut snaží i v jiných evropských zemích. Následně byl sestaven tým skládající se z 6 osob, který měl právě výše zmiňované vytvořit. Vedoucími týmu se stali zástupci dvou zmiňovaných institucí (Martin Šmok za Institut a Jan Špringl za Památník) a jeho dalšími členy pak 4 učitelé, kteří dali celému projektu vnitřní náboj: Ilona Němcová z Gymnázia Jana Palacha v Mělníku, Zuzana Jirchářová z Biskupského gymnázia Varnsdorf, Jiří Čunát ze stejné školy a v neposlední řadě také Josef Märc z chomutovského gymnázia, který současně také vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Tito kantoři nebyli do autorského týmu přizváni náhodou. Všichni se dlouhodobě profilují na poli aplikace nových přístupů k vyučování o holokaustu na českých školách a mají bohaté zkušenosti s prací na podobných projektech. Do kolektivu pak byli v průběhu tvorby ještě přizváni další dva pracovníci vzdělávacího oddělení Památníku Terezín, kteří se podíleli na tvorbě doprovodných informačních textů. Výsledkem celého snažení je pak nově vydaná publikace Ghetto Terezín, holokaust a dnešek.
Jedná se o příručku pro učitele ZŠ a SŠ, obsahující 12 metodických modelů (modelových hodin) postavených na krátkých tématických filmových klipech s výpověďmi pamětníků na přiloženém DVD, které se týkají pronásledování židovského obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava, s akcentem na existenci terezínského ghetta. Vedle nich je součástí publikace také krátký informativní text o historii ghetta a slovníček v klipech používaných pojmů a výrazů, které byly součástí terezínské vězeňské mluvy. Tento text a slovníček si klade za cíl sloužit učitelům k základní přípravě na výuku o tématu terezínského ghetta, kterou můžou také dále obohatit studiem titulů uvedených v seznamu doporučené literatury.
Předkládané metodické modely jsou vystavěny tak, aby se daly využít kromě dějepisu i při výuce jiných předmětů. Přestože z hlediska zvoleného tématu kladou důraz na skutečnosti, které se udály v minulosti, žáci ovšem mohou jejich prostřednictvím více pochopit i současnost. Nejen z toho důvodu, že se neustále vyskytují lidé, kteří sympatizují s myšlenkami nacistických ideologů, ale i z toho důvodu, že jsou v nich protěžována i nadčasová průřezová témata, jako utváření hodnotových struktur, proces rozhodování se v krizových situacích, otázky lidské slušnosti, práva a spravedlnosti, obětování se a vztahu k bližnímu, apod. Některé z nich si tak kladou za cíl být nápomocny sebepoznávání žáků.
Pevně doufáme, že příručka Ghetto Terezín, holokaust a dnešek si najde místo mezi vyučovacími pomůckami mnoha českých učitelů a žákům ozvláštní a více přiblíží téma, které ještě po více než půl stoletím nepatří bohužel pouze minulosti. Publikace byla distribuována na pedagogických seminářích Památníku Terezín a její elektronická verze je všem zájemcům dostupná na níže uvedené webové adrese.
Vedle tištěné formy je metodická publikace „Ghetto Terezín, holokaust a dnešek“ přístupná v elektronické podobě v české sekci webu USC SHOAH Foundation.